Články
Projekt Fake news
Abeceda médií (videa)
Dezinformace, masinformace a malinformace
Náš výzkum
Dezinformace a jejich negativní účinky
Tiskoviny
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
Poznáš hoax?
Související texty
Veřejnoprávní média jsou v posledních letech pod neustálým a stále se zvyšujícím tlakem politiků, ale také veřejnosti. Politici některých politických stran napadají objektivitu a vyváženost vysílání, přestože je podle výzkumných dat (2018) vyváženost zpravodajství ČT 98 %, volají dokonce po zestátnění veřejnoprávních médií, omezení jejich rozpočtu (či přímo zrušení koncesionářských poplatků), či chtějí přímo zasahovat do obsahu vysílání a skladby témat a pořadů. Důvěra v Českou televizi klesá, index důvěryhodnosti se snížil na 63-65 procent (2017), což sama instituce přičítá především vnějším okolnostem - zpochybňování její nezávislosti alternativními médii, útokům dezinformačních médií, útokům vysokým představitelům politické reprezentace včetně prezidenta apod.
Deep fake je fenomén, který v budoucnu zásadním způsobem ovlivní práci s informacemi - významným způsobem zasáhne především ověřování jejich pravdivosti. Bude pak pravděpodobně velmi obtížné, či dokonce nemožné odhalit, zda je materiál - v případě deep fake videozáznam - autentický, nebo zda byl upraven. Dostupnost této technologie posílí šíření dezinformací online prostředím a postupně posílí úloha autorit - informace budou posuzovány podle toho, kdo je publikoval, odpovědnost za jejich pravdivost bude stále více přenášena na vydavatele/autora.
Média, masmédia, ale také sociální sítě či jen běžně dostupné plakátovací plochy na nás chrlí informace, ve kterých je obtížné se vyznat. V minulosti fungoval zažitý úzus, že co je psáno či řečeno, je pravda, a bylo důležité jen najít toho, kdo říkal celou pravdu a tuto si „neohýbal“ podle svých potřeb či cílů.
Fotografie a videa jsou velmi důležitými nástroji online žurnalistiky - dokáží totiž u čtenářů velmi rychle, v zásadě během několika vteřin, vyvolat jak pozitivní, tak i negativní emoční odezvu, a to bez nutnosti číst celý text sdělení. Jak jsme vysvětlovali již dříve, emoční odezva dokáže velmi dobře ovlivňovat postoje čtenářů, proto jsou také fotografie běžnou součástí propagandy - svou úlohu hrají v rámci politických kampaní, ale také např. reklamy. V dnešním textu se zaměříme na jeden ze způsobů manipulace fotografiemi, který je postaven na změně úhlu pohledu na danou událost a na úlohu detailu.
Úvod do problematiky
Internet je masmédium, které je přesyceno velkým množstvím rozmanitých informací nejrůznější kvality. V minulosti byla odpovědnost za pravdivost informace a její ověření kladena na vydavatele konkrétního média, který musel posuzovat v souladu s etickými kodexy zpravodajství a publicistiky. V zásadě platilo, co je psáno, to je dáno (v původním kontextu platilo pro smlouvy). Většina populace byla především příjemci informací, nikoli jejich tvůrci. Produkce informací vyžadovala také finance (kapitál), bez kterého nebylo možné obsah masově rozšiřovat. Významnou úlohu hrály (a dosud hrají) mezinárodní tiskové agentury (sbírají fakta a nic než fakta) = Reuters, Associated Press, ITAR-TASS, stejně jako lokální tiskové agentury - ty mohou sbírat zprávy v domovských zemích a také přejímat zprávy z tiskových agentur a těm dále posílat zprávy lokální = ČTK (Česká tisková kancelář).
Nejčtenější v kategorii
Oblíbené štítky
Partneři a spolupracující insitutuce
Generální partner projektu E-Bezpečí
Další partneři a spolupracující instituce
Portál E-Bezpečí provozuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace,
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (c) 2008-2022
ISSN: 2571-1679. Název: E-Bezpečí
Databáze textů E-Bezpečí (volume, issue)
E-Bezpečí je ochrannou známkou chráněnou Úřadem průmyslového vlastnictví.
www.prvok.upol.cz | www.digidoupe.cz
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.