Dezinformace, masinformace a malinformace
Dezinformace a jejich negativní účinky
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
Termíny fact-checking a debunking jsou obsahově velmi podobné a vzájemně se prolínají, oba termíny se týkají ověřování a posuzování informací v informacemi přesyceném světě moderních technologií. V dnešním textu si objasníme drobné rozdíly, které od sebe oba termíny odlišují.
Facebookem a dalšími sociálními sítěmi se šíří zprávy o tom, jak italští europoslenaci označují EU pod vedením Petra Fialy za nejhorší od vzniku, přičemž podle těchto zpráv je sám Petr Fiala terčem kritiky europoslanců z Německa, Itálie, Španělska, Portugalska či Slovenska. Jde však o dezinformační text, ve skutečnosti je to opačně, europoslanci postup premiéra a ČR schvalují a podporují.
8. září 2022 zemřela ve věku 96 let britská královna Alžběta II. Bezprostředně po jejím úmrtí zaplavily média zprávy informující o jejím životě, o jejích úspěších a dlouhém období panování. Současně s nimi se však okamžitě objevily konspirace a dezinformace, které jsou s touto významnou panovnicí spojeny. V dnešním textu si představíme alespoň ty nejznámější z nich.
V posledním roce došlo k výraznému pokroku v rozvoji neurálních sítí ("umělé inteligence") umožňujících generovat (foto)realistický obsah pouze na základě textového zadání. Ovládat tyto technologie se pak pro běžného uživatele internetu stalo velmi snadné a intuitivní a vygenerovat kvalitní fotografii “neexistující skutečnosti” dokáže s trochou cviku téměř každý. Navíc odpadá nutnost cokoli instalovat - drtivá většina AI nástrojů (MidJourney, Stable Diffusion, Dall-E apod.) je volně dostupných prostřednictvím webového prohlížeče.
Před časem oběhla svět falešná fotografie francouzského vědce Étienna Kleina, která měla zachycovat hvězdu Promixu Centauri pořízenou novým James Webb Space Telescope a kterou sdílel 22. července 2022 na sociální síti Twitter, Ve skutečnosti se však jednalo o obrázek plátku španělského salámu chorizo. Fotografii však sdílely tisíce lidí a rozšířila se velmi rychle sociálními sítěmi. Vědec prý chtěl upozornit na bezhlavé sdílení neověřených informací na sociálních sítích, podle mého názoru však tímto vědu spíše trošku poškodil. A právě tomuto tématu se věnuje můj dnešní komentář.