Prvním krokem, který by měli rodiče při pořizování prvního mobilního telefonu dítěti udělat, je zodpovědět si na otázku, k čemu a proč vlastně dítěti mobilní telefon pořizujeme. Rodiče obvykle mobil dítěti pořizují proto, aby s ním mohli kdykoli komunikovat – telefonovat či SMSkovat, případně by se dítě mohlo pomocí mobilu vzdělávat. Dítě však bude mobilní telefon používat zejména k hraní her, stahování aplikací, hudby a videa, případně v pozdějším věku k chatování s kamarády a používání sociálních sítí. Mobilní telefon se tak často stává jen drahou hračkou.
Je velmi důležité nastavit pravidla, jak se bude mobilní telefon využívat – např. bude limitován čas, kdy bude dítě mobil používat k zábavě, dítě nebude mobilní telefon používat večer, pokud bude chtít něco nainstalovat, domluví se na instalaci s rodičem, mobilní telefon dítě nesmí používat ve škole (respektive bude respektovat pravidla šekoly), mobilní telefon nebude půjčovat neznámým spolužákům, nebude se snažit mobilní telefon vyměnit za jiné zboží/službu apod.
V praxi se osvědčuje, když jsou pravidla krátká, jasná a pro dítě srozumitelná – dítě by mělo vědět nejen co platí, ale i proč (bezpečí, soukromí, spánek, soustředění). Vedle limitů pro zábavu je užitečné nastavit jednoduchý večerní režim, aby mobil nenarušoval odpočinek – například že se telefon určitou dobu před spaním odkládá a ideálně se nenabíjí v ložnici.
Co se týče školy, dává smysl zdůraznit, že telefon se používá výhradně podle pravidel školy (např. vypnutý během výuky, případně regulace používání o přestávkách). Cílem je, aby mobil nenarušoval výuku ani vztahy ve třídě.
Zcela zásadní součástí pravidel by měla být ochrana soukromí. Dítě by mělo mít jasně dané, že nesdílí osobní údaje (adresa, škola, telefonní číslo, přihlašovací údaje, poloha, rodinné informace) a že neposílá fotografie ani videa (své ani dalších lidí) lidem, které nezná. Stejně tak platí, že fotky a videa spolužáků či kamarádů se neposílají dál bez souhlasu – i „nevinné“ sdílení může někoho poškodit a velmi rychle se vymknout kontrole.
Užitečné je také jednoduché pravidlo slušnosti: nekomentuji, neposílám ani neříkám přes telefon nic, co bych neřekl/a z očí do očí. Pokud se objeví nátlak, výhrůžky, nevhodné zprávy nebo cokoliv, co dítě znejistí, mělo by vědět, že má přijít za rodičem – cílem je bezpečí a pomoc, ne trest.
Dalším důležitým krokem je technické zabezpečení mobilu. Prvním krokem, který se poměrně hodně podceňuje, je nainstalování mobilního antiviru, který minimalizuje hrozbu zavirování mobilního telefonu dítěte infikovanými soubory z internetu. Jakmile totiž dítě začne aktivně používat internet, začne masově stahovat soubory všeho druhu. Stejně tak je vhodné vybavit mobilní telefon dítěte některou z aplikací rodičovské kontroly (parental control, např. Google Family Link).
U menších dětí je běžné, že rodič pomáhá s nastavením telefonu a má přehled o bezpečnostních volbách (např. přes rodičovskou kontrolu). Zároveň je důležité myslet na to, že s věkem dítěte by měla kontrola postupně ustupovat důvěře a dítěti by mělo přibývat i soukromí. Dává smysl domluvit se, že rodič zasáhne hlavně tehdy, když jde o bezpečnost (např. podezření na problém, nátlak, nevhodný obsah), a dítě zároveň učit, že hesla se nikomu nesdělují (ani kamarádům či spolužákům).
Na trhu existuje celá řada aplikací zaměřených na tzv. rodičovskou kontrolu mobilního telefonu či počítače, tyto aplikace zpravidla umožňují ovlivňovat vše, co děti na daném zařízení dělají – blokovat např. nežádoucí obsah (závadné www stránky), blokovat konkrétní aplikace (např. konkrétní hry), nastavit např. čas, v průběhu kterého může dítě využívat internetové služby apod.
Užitečnou funkcí, kterou ocení zejména rodiče menších dětí, je také sledování polohy mobilního telefonu. Aktivace této funkce umožní sledovat online – prostřednictvím www stránek, kde se mobilní telefon dítěte nachází. Telefon lze také na dálku prozvonit či přímo zablokovat.
Součástí pravidel může být i rozumná péče o zařízení – například ochranné sklo a obal, opatrné zacházení a domluva, že když se něco stane (ztráta, problém s účtem, podezřelé zprávy), dítě to řekne co nejdřív, aby bylo možné telefon dohledat, zablokovat nebo situaci bezpečně vyřešit. Není však vhodné stavět pravidla tak, že při nehodě dítě automaticky „platí nový telefon“ – smyslem je prevence a odpovědnost, ne zbytečné tresty a konflikty.
Velmi důležité je rovněž promyslet, zda umožnit dítěti na mobilním telefonu instalovat aplikace z online e-shopů – zejména z Google Play či iTunes. Přístup do těchto online obchodů je zpravidla chráněn heslem, je třeba promyslet, zda dítěti heslo poskytnout, nebo zda bude mít rodič heslo pod kontrolou a umožní dítěti aplikace stahovat, instalovat či dokonce kupovat. V žádném případě na účet, který bude vaše dítě využívat ke stahování aplikací, nevkládejte informace o vaší platební kartě – vyhnete se tak nenadálým výdajům za nákup online aplikací a virtuálních předmětů/služeb.
U instalací aplikací je dobré hlídat nejen cenu a nákupy, ale i oprávnění aplikací (přístup k fotkám, kontaktům, poloze, mikrofonu). Pravidlem může být, že dítě instalaci vždy konzultuje a že aplikace dostanou jen ta oprávnění, která opravdu potřebují. To významně snižuje riziko zbytečného sběru osobních údajů.
Rodiče se často dotazují, jak mají reagovat v situaci, kdy bude dítě chtít začít aktivně používat sociální sítě – zejména Facebook. Pokud rodič chce dítěti povolit využívání Facebooku i ve věku nižším 13 let (minimální věková hranice pro vstup do této sociální sítě v zahraničí, v ČR od roku 2019 15 let), doporučujeme, aby heslo pro vstup do této sítě měl pouze rodič, který pak může regulovat a kontrolovat, co dítě na FB dělá.
U sociálních sítí se často osvědčí spíše otevřená dohoda než jen zákaz. Pokud rodič dítěti používání sociální sítě zakáže, dítě si může účet vytvořit „bokem“ a rodič pak ztrácí přehled. Pokud se rodina rozhodne sociální sítě povolit, je vhodné navázat to na jasná pravidla: co sdílet a co ne, koho si přidávat, jak chránit soukromí a že v případě problému (nátlak, nevhodné zprávy, vydírání, posměch) dítě okamžitě přijde za rodičem.
Pokud rodič dítěti používání sociální sítě zakáže, existuje vysoká pravděpodobnost, že si účet dítě založí i přes zákaz – např. na počítači ve škole, v knihovně, u kamaráda. Rodič pak nad tímto účtem ztrácí kontrolu, což je nežádoucí.
Na závěr je třeba říci, že je velmi důležité, aby mělo dítě k rodičům důvěru a aby v případě, že v prostředí internetu narazí na problém, který nedokáže samo vyřešit, mělo vždy v rodiči oporu a jistotu.
Pravidla bezpečného používání internetu pro rodiče
Portál Digitální rodičovství Vodafone
Kamil Kopecký, E-Bezpečí