V digitálním věku, kdy sociální média a internetová diskuse hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se pojmy jako "troll" a "trollí farma" staly běžnou součástí našeho slovníku. Trollí farmy jsou organizace nebo skupiny, které koordinovaně šíří dezinformace a manipulují online diskusemi za účelem dosažení politických, ekonomických nebo sociálních cílů. V dnešním článku shrneme, jak fungují a v čem jsou nebezpečné.
Co jsou trollí farmy
Trollí farma je skupina jednotlivců, kteří koordinovaně vytvářejí a šíří obsah na internetu s cílem ovlivnit veřejné mínění nebo poškodit určité subjekty. Tito jedinci, často nazývaní "trollové", využívají sociální sítě, diskusní fóra, komentářové sekce zpravodajských webů a další online platformy k šíření dezinformací, provokativních komentářů a falešných zpráv.
Jak trollí farmy fungují
A. Organizace a struktura
Trollí farmy mohou být organizovány na různých úrovních, od neformálních skupin až po profesionální organizace financované vládami nebo soukromými subjekty. Mnohé z těchto farem fungují jako standardní firmy se zaměstnanci, kteří mají přesně definované úkoly a cíle. Řad z trollích farem funguje také jako náboženská sekta (např. AllatRa).
B. Taktiky a strategie
Trollí farmy využívají širokou škálu taktik a strategií k dosažení svých cílů. Tyto metody zahrnují šíření dezinformací, vytváření falešných podpor, provokování online hádek a získávání citlivých informací. Následující přehled ukazuje, jakými způsoby trollí farmy manipulují veřejné mínění a destabilizují společnost:
Dezinformace: Šíření nepravdivých informací, které mají zmást nebo ovlivnit veřejné mínění. Často se jedná o falešné zprávy nebo zkreslené informace.
Astroturfing: Vytváření falešného dojmu, že určitý názor nebo pohled má širokou podporu veřejnosti. Toho je dosaženo pomocí falešných účtů a automatizovaných botů.
Trolling: Provokování a vyvolávání hádek v online diskusích. Tím se odvádí pozornost od podstaty debaty a polarizuje se veřejné mínění.
Phishing a hackování: Některé trollí farmy se mohou zaměřit na získávání citlivých informací prostřednictvím phishingu nebo hackování účtů, aby získaly kompromitující materiály nebo přístup k dalším účtům.
C. Boti, AI, automatizované technologie
Trollí farmy často využívají pokročilé technologie, včetně automatizovaných botů, umělé inteligence a algoritmů pro analýzu a šíření obsahu. Boty jsou programy, které mohou automaticky vytvářet a sdílet obsah, což umožňuje masivní a rychlé šíření dezinformací.
Trollí farma: Internet Research Agency (IRA)
Jedním z nejznámějších příkladů trollí farmy je ruská organizace známá jako Internet Research Agency (IRA). Tato organizace, sídlící v Petrohradě, se stala známou díky svému vlivu na americké prezidentské volby v roce 2016. Podle zprávy vyšetřovatele Roberta Muellera se IRA zaměřila na ovlivnění veřejného mínění prostřednictvím sociálních médií, kde vytvořila tisíce falešných účtů na platformách jako Facebook, Twitter a Instagram. Tito "trollové" šířili dezinformace a provokovali politické a sociální napětí v USA.
Dopady na společnost
Trollí farmy mohou výrazně ovlivnit politické procesy, jako jsou volby nebo referenda, tím, že manipulují veřejným míněním a šíří dezinformace. Příkladem je ruské zasahování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy trollové z IRA šířili obsah podporující kandidáta Donalda Trumpa a diskreditovali jeho soupeřku Hillary Clintonovou.
Čína má rozsáhlou síť trollů známou jako "padesáticentová armáda". Tito trollové jsou často najímáni k potlačení kritiků čínské vlády na platformách jako Weibo a k šíření propekingovských narativů. Příkladem je útok na tibetskou aktivistku, která byla cílem masivního množství nenávistných komentářů na Instagramu.
Na Filipínách byly trollí farmy aktivně využívány během volebních kampaní. Tito trollové jsou najímáni politickými stranami k manipulaci politického diskurzu a ovlivňování veřejného mínění. Pracovníci trollích farem používají falešné profily a infiltrují sociální skupiny, aby šířili dezinformace a zvyšovali emoce mezi uživateli.
Šíření dezinformací a provokativních komentářů může vést k polarizaci společnosti, nárůstu nenávisti a nedůvěry mezi různými skupinami obyvatelstva. To může způsobit sociální nestabilitu a narušit sociální soudržnost.
Dezinformace mohou poškodit pověst firem nebo jednotlivců, což může mít ekonomické důsledky, jako je pokles akcií nebo ztráta zákazníků. Trollí farmy mohou být také využívány k průmyslové špionáži a sabotáži.
Co říci závěrem
Trollí farmy představují vážnou hrozbu pro demokratické procesy, sociální stabilitu a ekonomickou bezpečnost. Jejich činnost narušuje důvěru ve veřejné instituce a média a ztěžuje lidem rozlišování mezi pravdou a lží. Boj proti trollím farmám vyžaduje koordinované úsilí vlád, technologických společností, médií a občanské společnosti. Zvyšování povědomí o tomto fenoménu a rozvoj kritického myšlení mezi uživateli internetu jsou klíčovými kroky k ochraně před tímto nebezpečím.
Pro E-Bezpečí
Kamil Kopecký
Univerzita Palackého v Olomouci
ve spolupráci s AI
Zdroje
Šedesát procent reality, zbytek propaganda. S Prigožinem skončila i jeho trollí farma
Ruská trollí farma v ČR působí zřejmě dál
Jak fungují trollí farmy na internetu
The New York Times: Internet Research Agency
