V tomto týdnu jsme publikovali výzkumnou zprávu Český učitel ve světě médií (Univerzita Palackého v Olomouci & O2 Czech Republic), která se věnovala kromě dalších oblastí také problematice rozpoznávání pravdivých a nepravdivých informací (či přímo dezinformací) a schopnostem učitelů je relevantně posuzovat. V dnešním textu si shrneme nejdůležitější zjištění, která výzkum odhalil.
Většina učitelů základních a středních škol považuje mediální výchovu žáků za důležitou. Zároveň ale drtivá část pedagogů sama neprošla žádným mediálním kurzem a nepovažují za nutné mít mediální výchovu jako samostatný předmět. Tato zjištění přináší unikátní výzkum Český učitel ve světě médií, který uskutečnila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci společně se společností O2. Výzkum se konal od února do června 2021 mezi více než dvěma tisíci českých učitelů.
Informační společnost současnosti je charakteristická velmi rychlou komunikací uživatelů světové komunikační sítě - vyhledávání, sdílení, posílání a přijímání informací je dnes otázkou několika vteřin. Současně však s sebou pokrok v komunikaci nese přehlcení informacemi všeho druhu, ve kterých je obtížné zorientovat se a vyhodnotit závadnost obsahu.
Dezinformace v online světě představují fenomén, který se v posledních letech v souvislosti se závažnými celosvětovými problémy (pandemie COVID19, migrace, vakcinace, volby apod.) rozšířil po celém světě. Dezinformace intenzivně provázely také aktuální pandemii onemocnění COVID19 a zasáhly do životů milionů lidí z celého světa. Proto jsme se rozhodli zjistit, jak dezinformace spojené s COVID19 zasáhly české uživatele sociálních sítí.
V naší studii mapujeme, které dezinformace spojené s COVID19 se intenzivně rozšiřovaly v České republice a dalších evropských zemích, na co byly zaměřeny a se kterými z nich se obyvatelé setkávali nejčastěji. Stejně tak sledujeme, jakým způsobem jsou dezinformace propojeny s kriminalitou a jaký dopad mají na fungování společnosti.
Facebook jako největší sociální síť světa aktivně bojuje s falešnými účty. Jejich nárůst je ovšem v posledních letech enormní. Podle údajů z Facebooku tato sociální síť ještě v roce 2018 smazala čtvrtletně kolem 500-800 milionů falešných účtů, v prvním čtvrtletí roku 2020 již však již smazala 1,7 miliard, v druhém čtvrtletí pak 1,5 miliard. V 3. čtvrtletí roku 2020 dosáhl počet odstraněných účtů 1,3 miliard. Nárůst fake profilů může souviset jak s pandemií COVID19, tak i prezidentskými volbami či dalšími kontroverzními celosvětovými tématy. Řada z falešných profilů je pak také využívána pro realizaci různých vlivových operací v rámci hybridních forem válek.