Články

Výzkumníci z Fakulty sociálních studií MU dlouhodobě sledují chování českých dětí na internetu v rámci průzkumu EU Kids Online.  Přes 2800 českých dětí a dospívajících ve věku 9 až 17 let se zapojilo do evropského průzkumu EU Kids Online IV, který v Česku prováděli vědci z Masarykovy univerzity. Průzkum se soustředil na to, co na internetu dělají a s jakými riziky se na něm mohou setkat. Vyplynulo z něj, že 47 procent českých dětí neumí zjistit pravdivost, nebo nepravdivost informace, která je jim na internetu předkládána.

Děti používají internet nejvíce k zábavě a komunikaci: alespoň jednou týdně 92 % online sleduje videa a 88 % poslouchá hudbu, nejméně týdně komunikuje 87 % s rodinou a kamarády, přičemž 81 % navštěvuje sociální sítě.

„Vzhledem k tomu, jak moc dnešní děti internet používají, jde o poměrně vysoké číslo. Na druhou stranu víme, že s posouzením důvěryhodnosti informace má problém i spousta dospělých a zkušenějších uživatelů. Důležité je, abychom dětem pomáhali uvědomit si, že mnoho online informací je zavádějících a že je nutné udržovat si k nim kritický přístup. A bavit se s nimi samozřejmě o tom, jakým způsobem pravdivost údajů ověřovat a na co si dávat pozor,“ sdělila Hana Macháčková, vedoucí týmu EU Kids Online IV Česká republika na Fakultě sociálních studií MU.

Průzkum také ukázal, že děti se dnes na internet dostávají především přes mobilní telefony (84 % denně) a už jen menší část z nich (45 %) k tomu denně používá počítač. Děti používají internet nejvíce k zábavě a komunikaci: alespoň jednou týdně 92 % online sleduje videa a 88 % poslouchá hudbu, nejméně týdně komunikuje 87 % s rodinou a kamarády, přičemž 81 % navštěvuje sociální sítě.

Internet ale nemají jen pro zábavu, i když pro jiné účely jej využívá o něco méně dětí a dospívajících. Konkrétně 65 % alespoň jednou týdně používá internet pro práci do školy a 48 % na něm během týdně hledá zpravodajské informace.

Rizika? Děti jim umí čelit

Pohyb na internetu ale kromě mnoha výhod může přinést i určitá rizika. Mezi ně se řadí například setkání se s nepříjemným nebo škodlivým obsahem, třeba ve formě nenávistných zpráv (s nímž se za poslední rok setkalo 26 % dětí a dospívajících) nebo násilných obrázků či videí (18 %).
Může ale také jít o jiné typy negativních zkušeností, například to, že zařízení (počítač či mobil) bylo napadeno virem (21 % v posledním roce) nebo někdo zneužil jejich heslo (9 %). Jelikož starší děti a dospívající tráví online více času, mají právě oni častější zkušenost s podobnými negativními zážitky. Současně je ale méně často hodnotí jako něco, co jim ublížilo, nebo je obtěžovalo.

Souvisí to i s tím, že se také cítí být schopnější při zvládání podobných situací i předcházení těmto zkušenostem. K tomuto pomohou dovednosti, jako je například znalost toho, jak odstranit lidi z kontaktů (což ví naprostá většina dětí a dospívajících, 91 %), nebo toho, jak změnit nastavení svého soukromí (75 %).

Podrobnější popis výše uvedených a dalších zjištění naleznete ve výzkumné zprávě, která je k dispozici na webu výzkumníků.