Co všechno se o vás dá zjistit? Víte, jaké digitální stopy zanecháváte na internetu a jak je lze využít? OSINT, neboli zpravodajství z otevřených zdrojů, je metoda sběru a analýzy dat z veřejně přístupných informací. Využívají ji novináři, bezpečnostní experti i firmy, ale má i své etické a právní hranice. Přečtěte si, jak OSINT funguje a proč je důležité přemýšlet nad tím, jaká data o sobě zveřejňujeme.

Co je OSINT?

OSINT (Open Source Intelligence) je proces sběru, analýzy a vyhodnocování informací, které jsou veřejně dostupné. Na rozdíl od tajných služeb, které pracují se špionáží a utajenými daty, OSINT čerpá z otevřených zdrojů, jako jsou webové stránky, sociální sítě, veřejné databáze či akademické publikace.

Digitální stopy: Co o sobě nevědomky prozrazujeme?

Každý, kdo využívá internet, zanechává za sebou digitální stopy. Jde o údaje, které vznikají při používání webových služeb, vyhledávačů, sociálních sítí nebo mobilních aplikací. Tyto stopy mohou být veřejně přístupné a využitelné v rámci OSINT.

Veřejné profily na sociálních sítích – komentáře, příspěvky, fotografie a informace o aktivitě.
Úniky osobních údajů – e-maily, hesla a další informace, které se mohly objevit na internetu v důsledku hackerských útoků.
Geolokační údaje – metadata u fotek, příspěvky s označením polohy nebo pohyb podle záznamů na sociálních sítích.
Historie domén a webových stránek – pomocí nástrojů jako Wayback Machine lze zjistit, jak se weby měnily v čase a kdo je jejich vlastník.

Jaké nástroje OSINT využívá?

Google Dorks – speciální vyhledávací operátory pro Google.
Wayback Machine – archiv starých webových stránek.
Maltego – vizualizace vztahů mezi lidmi a organizacemi.
OSINT Framework – sbírka nástrojů pro OSINT analýzu.
Google Earth – analýza geografických dat.
OpenStreetMap – otevřená databáze mapových dat.
Have I Been Pwned – kontrola úniků dat.
Whois Lookup – informace o vlastnících webových domén.

Etika a právní aspekty OSINT

I když OSINT pracuje s veřejně dostupnými informacemi, je nutné dodržovat etické a právní hranice. Neoprávněné získávání dat nebo jejich zneužití může být nelegální. Například shromažďování osobních údajů bez souhlasu dotyčné osoby může porušovat zákony o ochraně soukromí, včetně GDPR.

Tip na závěr: Přemýšlejte, co sdílíte na internetu. Zkuste si vyhledat své jméno na Googlu, podívat se, zda vaše e-mailová adresa nebyla součástí úniku dat na Have I Been Pwned, a prověřte nastavení soukromí na sociálních sítích. Co jednou na internetu zveřejníte, tam může zůstat napořád.

Redakce E-Bezpečí

Použité zdroje

Wikipedia: Zpravodajství z otevřených zdrojů
Robot Dreams: Jak dělat OSINT a nesklouznout do kyberšikany
Gopas: Co je možné zjistit o organizaci z otevřených zdrojů
Wikipedia (anglická verze): Open-source intelligence
GDPR.cz: OSINT pomáhá prověřovat obchodní partnery