Trivium
Pravda a lež v online světě
Internet Highway
Přibývá dětí, které se na vlastní kůži přesvědčily o tom, co je to kyberšikana. Podle výzkumu Nebezpečí elektronické komunikace 2 (2010/2011) realizovaného projektem E-Bezpečí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci, jehož se zúčastnilo přes 12 500 žáků ZŠ a SŠ z celé ČR, se s kyberšikanou setkalo již 59,4 % dětí ve věku 11 – 17 let.
To je o 6 % dětí více, než kolik ukázal podobný výzkum prováděný v loňském roce (Nebezpečí elektronické komunikace, 2009-2010). „Je samozřejmě jasné, že ne každý projev kyberšikany je stejně závažný, nicméně hodnoty, které z výzkumu vyplynuly, ukazují, že kyberšikana je rozšířeným problémem a je třeba jí věnovat pozornost,“ uvedla realizátorka výzkumu Veronika Krejčí z Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Děti se podle výzkumu nejčastěji setkávají s verbálním ponižováním (34,4 %), prolomením elektronického účtu, např. e-mailového (32,8 %) a opakovaným obtěžováním, např. neustálým prozváněním, spamováním atd. (25,8 %).
Znatelný je také nárůst dětí, které se na kyberšikaně podílí v roli útočníků. Kyberšikanu další osoby už vyzkoušelo 41,08 %, zatímco loni se k podobnému chování přihlásilo 27,8 %.
Důvodů, proč jsou výše zmíněná čísla tak vysoká, je několik. Podílí se na nich např. snadná dostupnost internetu a mobilních telefonů, absence pravidel chování ve virtuálním prostředí či jejich obtížná kontrolovatelnost, zdánlivá anonymita prostředí, která nahrává jak agresivitě útočníků, tak neopatrnému chování ze strany potenciálních obětí atd.
Podle Krejčí je účinným nástrojem v boji s kyberšikanou prevence. „Naší snahou by mělo být zvýšení informovanosti o rizicích spojených s používáním ICT v celé společnosti, zejména u dětí, které jsou jak nejčastějšími oběťmi, tak útočníky. Důležitou roli však hraje také vzdělávání učitelů a především pak rodičů.“ Výzkum ukázal, že zájem dětí o to řešit tyto problémy s rodiči nebo učiteli vrůstá. Krejčí však zároveň varuje před negativistickým postojem vůči ICT.
„Pozitiva informačních a komunikačních technologií jsou naprosto zřejmá a dalece převyšují možná rizika. S přehnanými zákazy bych proto byla opatrná. Je však třeba nastavit jasná pravidla. Neměli bychom také zavírat oči před možnými riziky ICT, protože uvědomění si rizik je prvním krokem k tomu naučit se používat tyto technologie bezpečně.“
Co je to kyberšikana
Kyberšikana je druhem psychické šikany, která se odehrává ve virtuálním prostředí. Nejčastěji je realizována díky službám internetu nebo GSM sítí (email, chat, diskuze, webové portály – především soc. sítě, blogy, internetové nebo mobilní telefonie, SMS nebo MMS zprávy atd.). Kyberšikana zahrnuje řadu velmi různorodých projevů, které se mohou značně odlišovat. Patří sem např. verbální ponižování v rámci sociálních sítí, výhružné zprávy, útoky na elektronické účty a jejich zneužívání (tzv. krádež identity), verbální atakování návštěvníků diskuzních fór, publikování ponižujících záznamů (např. fotografií, videozáznamů atd.) , a to jak autentických (např. záznamy záměrně vyprovokovaných situací) nebo různě graficky či zvukově modifikovaných.
Kyberšikana se velmi často prolíná s tradiční šikanou (psychickou či fyzickou).
Díky ICT se kyberšikana dokáže velmi rychle šířit. Mnohdy je obtížné ji zastavit, neboť tyto projevy se z virtuálního prostředí obtížně odstraňují. Množství diváků pak samozřejmě zhoršuje dopad útoku na oběť. Kyberšikanu je také obtížné zastavit, např. díky možné anonymitě útočníků či nesnadnému odstraňování kyberšikanujících záznamů z virtuálního prostředí - v řadě případů se tyto záznamy nepodaří odstranit nikdy a dál se nekontrolovatelně se šíří internetem.
Rodiče se o své potomky obvykle obávají ve chvíli, kdy dítě opouští „bezpečí domova“. Pokud dítě sedí doma u počítače a komunikuje s přáteli, jsou rodiče většinou v klidu. Řadu z nich přitom nenapadne, že dítě zatím komunikuje např. s pedofilním útočníkem, který využívá anonymity prostředí.
