Stále častěji se hovoří o negativním vlivu moderní technologie a zejména o v poslední době vzrůstající vlně násilí, která je způsobena právě novodobou technikou. Společnost je tak nucena se na prahu 21. století vyrovnat s tzv. cyber-násilím, tedy násilím, jež je šířeno prostřednictvím cyber-techniky.

Jedním z druhů cyber-násilí je i tzv. cybermobbying, jež se stal i podnětem pro výzkumné šetření, které bylo realizováno v roce 2007 na základě on-line dotazníku na německých základních školách. Jako cybermobbying označujeme nejčastěji rafinovaný druh šikany na pracovišti, pro nějž je charakteristická rafinovanost, zákeřnost a skrytost, přičemž se znepříjemňování života odehrává zejména prostřednictvím internetu, mobilních telefonů, ale i jiných technickýh prostředků.

Samotný termín mobbing pochází z anglického to mob = hromadně napadnout, dotírat. Empirický průzkum s názvem Mobbing bei Schülerinnen und Schülern in der Bundesrepublik Deutschland (Eine empirische Untersuchung auf der Grundlage einer Online-Befragung), v jehož čele stáli Prof. Dr. R. S. Jäger a další přední odborníci, se zaměřil ta tento novodobý fenomén.

    Nejdříve se zaměřme na nejčastěji užívaná média, jejichž prostřednictvím je oběť kyber-šikany nejčastěji napadena.Výsledky jsou patrné z následujícího grafu.

Graf č. 1 - užívání médií při cybermobbyingu

    Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce frekventovaným prostředkem ataku u cybermobbyingu je IM, tedy Instant Messaning (např. ICQ, MSN, ostatní messangery), na místě druhém jsou to chatové místnosti (chatrooms) a diskusní fóra, třetí pozici souhrnně zaujala ostatní média, čtvrtou příčku obsadily webové stránky, na místě pátém je to pak E-mail.


    Bohužel ne vždy vede tato forma nepřímé a neosobní šikany k jednoznačnému odhalení identity pachatele. Oběti cybermobbyingu však mívají často ponětí o tom, kdo je tzv. cybermobby (tedy agresor, pachatel). V praxi se však často setkáváme s tím, že oběti sice mají podezření, ale chybí jim důkaz, neboť většinu usvědčujícího materiálu ihned smažou či jinak odstraní. Častým důvodem k takovému jednání je stud a ostych.

Následující graf přináší aktuální informace o tom, kdo je nejčastěji agresorem neboli tzv. cybermobbym.

Graf č. 2 – nejčastější agresor u žáků německých škol



   Z tohoto grafu je patrné, že agresorem je ve většině případů spolužák. Někdy však cybermobbym může být zcela neznámá osoba. Bohužel velmi často je oním agresorem i přítel či blízký kamarád, jehož jednání je motivováno závistí. Je smutnou realitou, že člověk, jemuž často nejvíce důvěřujeme, je agresorem až v 65 %, naopak pouze 22 % útočníků představují neznámí pachatelé. Vhodné podmínky (především anonymitu) pak poskytuje agresorovi internet, proto je častým útočníkem i osoba, s níž jsme se seznámili právě prostřednictvím internetu, tedy tzv. „internetový přítel“.

Zajímavý je i následující graf, který u žáků základních škol zjišťuje, jak často se v posledních měsících stalo, že:
-    někdo zveřejnil tvé soukromé e-maily, obrázky, fotografie, chatovou komunikaci s účelem tě zesměšnit a ponížit,
-    že tě někdo z tvých spolužáků vyloučil z chatové komunikace či z online-her,
-    že ti někdo prostřednictvím mobilního telefonu, internetu poslal výhružné zprávy, hrozby, urážky či jiná nepříjemná sdělení,
-    že o tobě prostřednictvím internetu, mobilního telefonu rozšiřovali nepravdivé pomluvy.

    Z grafického znázornění vyplývá, že v každé z výše uváděných kategorií najdeme minimálně 15 % jedinců, u nichž došlo k popsaným charakteristikám alespoň jedenkrát během jejich života. Přesnější informace lze vyčíst z následujícího grafu:

Graf č. 3 – útoky cybermobbyingu (respondenti: dívky i chlapci)



  Nyní se zaměřme na výskyt jednotlivých výše popsaných ataků z hlediska nezávisle proměnné, kterou je pohlaví respondentů. Opět vycházíme z následujících údajů - Jak často se v posledních měsících stalo, že:
-   někdo zveřejnil tvé soukromé e-maily, obrázky, fotografie, chatovou komunikaci s účelem tě zesměšnit a ponížit,
-    že tě někdo z tvých spolužáků vyloučil z chatové komunikace či z online-her,
-    že ti někdo prostřednictvím mobilního telefonu, internetu poslal výhružné zprávy, hrozby, urážky či jiná nepříjemná sdělení,
-    že o tobě prostřednictvím internetu, mobilního telefonu rozšiřovali nepravdivé pomluvy.

Graf č. 4 – útoky cybermobbyingu (respondenti: dívky)



Graf č. 5 – útoky cybermobbyingu (respondenti: chlapci)



Srovnáme- li pohlaví dotazovaných, pak z výzkumu vyplývá, že dívky se stávají mnohem častěji oběťmi kyberšikany.

    Další graf reflektuje aktuální situaci cybermobbyingu, tentokrát z pohledu agresora. Žáci v on-line anonymním dotazníku odpovídali na následující položky.
Jak často se v posledních měsících stalo, že:
-    jsi o někom rozšířil nepravdivé pomluvy, zveřejnil něčí e-maily, fotografie, chatovou komunikaci atd. za účelem někoho zesměšnit či někoho ponížit, popř. někomu ublížit,
-    jsi vyloučil spolužáka či kamaráda z chatové komunikace, nebo ho vyřadil z hraní online-her,
-    jsi dále přeposlal  získané nepravdivé pomluvy,
-    jsi někomu poslal prostřednictvím internetu či mobilního telefonu výhružné zprávy.

Graf č. 6 – pachatel cybermobbyingu (respondenti: dívky i chlapci)




 
Nyní se opět soustřeďme na pachatele kyberšikany z hlediska pohlaví. I tentokrát vycházíme z následujících údajů - Jak často se v posledních měsících stalo, že:
-    jsi o někom rozšířil nepravdivé pomluvy, zveřejnil něčí e-maily, fotografie, chatovou komunikaci atd. za účelem někoho zesměšnit či někoho ponížit, popř. někomu ublížit,
-    jsi vyloučil spolužáka či kamaráda z chatové komunikace, nebo ho vyřadil z hraní online-her,
-    jsi dále přeposlal  získané nepravdivé pomluvy,
-    jsi někomu poslal prostřednictvím internetu či mobilního telefonu výhružné zprávy.

Ze zjištěných dat vyplývá, že v současné době jsou agresory častěji dívky než chlapci.

Graf č. 7 – pachatel cybermobbyingu (respondenti: dívky)



Graf č. 8 – pachatel cybermobbyingu (respondenti: chlapci)




  Podle realizovaného výzkumného šetření dochází ke cybermobbyingu nejčastěji na 2. stupni základních škol a později také na středních školách. Rozšíření cybermobbyingu v těchto věkových kategoriích je dáno jednak věkem jedinců (puberta, snaha vyniknout, zviditelnit se), tak i pokročilou počítačovou gramotností a schopnostmi ovládat i ty nejnovější technologie.
Zaměřme se nyní proto na výskyt cybermobbyingu na jednotlivých stupních škol.

Graf č. 9 – výskyt cybermobbyingu na různých stupních škol



Z posledního uváděného grafu je možné vyčíst, že pachateli jsou často děti ve věkovém rozmezí 11 - 14 let, což odpovídá 5. - 7. třídě základních škol  (v Německu pro srovnání tzv. Unterstufe).

        Realizovaný výzkum přinesl mnoho zajímavých informací i podnětů a zejména poukázal na aktuální stav kyberšikany u žáků německých škol. Ačkoliv jsou útoky kyberšikany bohužel stále častější, v České republice se o tomto fenoménu stále ještě příliš nemluví. 
Nikdy nevíte, zda se Vy (nebo osoby Vám blízké) nestanete také obětí cybermobbyho...

Použité zdroje:
REINHOLD S. JÄGER. Mobbing bei Schülerinnen und Schülern der Bundesrepublik Deutschland. Eine empirische Untersuchung auf der Grundlage einer Online- Befragung. 2007. Další realizátoři projektu:  Fischer, U. & Riebel, J. (unter Mitarbeit von Fluck, L.)
Dostupné z:  <http://www.zepf.uni-landau.de/das-zepf/mitarbeiter/jaeger-reinhold-s/veroeffentlichungen/>  [cit. 2008-02-18].           
Mobbing. Online: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mobbing> [cit. 2008-05-16].           


Z německého originálu přeložila a upravila: Kateřina Jechová