Podvádění ve školním prostředí je poměrně běžným jevem, s nímž se setkávají učitelé a vzdělávací instituce po celém světě. Žáci, kteří se rozhodnou podvádět, často vytvářejí různé taháky, které mohou být někdy až neuvěřitelně kreativní. Tyto taháky mohou být ve formě malých papírků s poznámkami, napsaných informací na rukou, vnitřní straně obalu lahví s pitím nebo dokonce uschovaných uvnitř svačiny. Někteří studenti k podvádění také využívají moderní technologie, jako jsou chytré hodinky, mobilní telefony či nenápadná naslouchátka s nápovědou. Je tedy přirozené, že i nové moderní nástroje generativní umělé inteligence budou dříve či později využity - či přímo zneužity k něčemu neetickému - tedy např. podvádění. 

 
To potvrzuje letošní výzkum České školy a umělá inteligence, který zrealizoval tým E-Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmou Microsoft. Do výzkumu se zapojilo celkem 2157 učitelů z celé České republiky. A jaké jsou jeho výsledky?

34 % pedagogů potvrdilo, že vědí o tom, že jejich žáci tuto technologii zneužili k podvádění. Zde je třeba uvědomit si, že toto číslo zachycuje pouze situace, o kterých pedagogové vědí. Samozřejmě je pravděpodobné, že se o řadě podvodů vůbec nedozvěděli - třeba proto, že se žáci naučili velmi dobře pracovat se zadáním (tzv. prompty). Téměř čtvrtina pedagogů (24,71 %) zapojených do výzkumu potvrdila, že žáci s pomocí generativní umělé inteligence podváděli tak, že si nechali vygenerovat esej, referát či jiný typ textového domácího úkolu. 16,31 % učitelů také potvrdilo, že si žáci pomocí nástroje umělé inteligence nechali přeložit text z/do cizího jazyka, 11,08 % pedagogů odhalilo, že si žáci vygenerovali prezentaci, 9,36 % pedagogů také uvedlo, že žáci využili umělou inteligenci k vyřešení matematického příkladu a podváděli.

Zároveň však většina pedagogů potvrdila, že zavádění umělé inteligence zcela jistě české školství promění a dotkne se tedy přirozeně i práce učitele. Přes 82 % českých učitelů také potvrdilo, že zavádění umělé inteligence bude po učitelích vyžadovat nové znalosti a dovednosti, přičemž většina učitelů se na toto zavádění dosud necítí z různých důvodů připravena. Stejně tak téměř ¾ českých pedagogů potvrdilo, že jejich škola dosud umělou inteligenci nereguluje - např. prostřednictvím vnitřních řádů školy.

Při využívání umělé inteligence ve výuce je tedy nutné oddělit takové druhy aktivit, ve kterých budou moci žáci umělou inteligenci využít, od aktivit, kde její využití v danou chvíli není nutné - případně je přímo nežádoucí (např. testování jejich znalostí či dovedností). Každopádně je nutné počítat s tím, že umělá inteligence dokáže mnoho tradičních typů úkolů velmi snadno zvládnout, protože je třeba vytvářet aktivity nové - které s využitím AI aktivně počítají.

Pro E-Bezpečí
Kamil Kopecký
Univerzita Palackého v Olomouci