Ministerstvo školství aktualizovalo Metodické doporučení k primární prevenci – zejména jeho části zaměřené na rizikové chování dětí, žáků a studentů v oblastech záškoláctví, vandalismu a kyberšikany. Autory více než dvacetistránkové úpravy, která se vztahuje ke kyberšikaně, jsou Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Ministerstvo sjednotilo v jednotlivých přílohách dokumentu terminologii a doplnilo některé chybějící okruhy. „Oblast kyberšikany jsme navíc doplnili o síť spolupráce a možnosti pedagoga v řešení značně rizikového chování. Na základě požadavku veřejné ochránkyně práv jsme dokument rozšířili také o doporučení řešení kyberšikany, která se vyskytuje mimo vyučování a dále o doporučení pro ředitele škol. Informuje je o tom, jak mají kyberšikanu zohlednit ve svých školních řádech,“ řekl Václav Pícl, náměstek ministra školství pro řízení sekce vzdělávání.

S rozvojem moderních informačních a komunikačních technologií a internetu se kyberšikana stala mimořádně nebezpečnou formou agrese, která ohrožuje vzdělávání a bezpečí ve škole. Pro její předcházení je tak podle Kamila Kopeckého, vedoucího Centra prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP, velmi důležité zanést do školních řádů pravidla používání ICT, internetu a mobilních telefonů v areálu školy, během vyučování i o přestávkách. Podle Kopeckého je nutné vytvářet ve školách zdravé prostředí, protože  kyberšikana vzniká právě jako projev poruchy vztahů mezi žáky a učiteli.

„Dokument je nyní doplněný o celou řadu informací, například o postupy řešení rizikových situací na straně školy, oběti agrese i jejích rodičů. Dílčí část se věnuje také rizikovým a protektivním faktorům, které jsou spojené s kyberšikanou, jejím vznikem i rozvojem. Doplnili jsme i legislativní rámec na různých úrovních,“ dodal autor materiálu Kamil Kopecký. Jeho kolega René Szotkowski, který v Centru vede oddělení výzkumu, doplnil, že dokument ministerstva nyní obsahuje i výčet spolupracujících institucí, na které školy mohou odkazovat jak oběti, tak i rodiče obětí. Nově jsou do něj integrovány i ty části, které odpovídají změnám školského zákona.

„Podle aktualizované verze školského zákona platné od 1. 9. 2017 je například v případě zvlášť závažného porušení školského zákona, tedy hrubých a opakovaných slovních či fyzických projevů násilí, cílených na žáky či učitele, ředitel školy povinen žáka střední školy vyloučit. V případě žáků, kteří plní povinnou školní docházku, musí ředitel incident oznámit odboru sociálně-právní ochrany dětí. Současně je v obou případech povinný nahlásit takové chování státnímu zastupitelství,“ dodal René Szotkowski. Aktualizované metodické pokyny a jednotlivá doporučení školám podle Szotkowského ukazují, jak v oblasti prevence a následné intervence postupovat.

Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP se zabývá rizikovými komunikačními jevy, které jsou spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií. Zaměřuje se na kyberšikanu, kyberstalking, kybergrooming, hoax a spam, sexting, metody sociálního inženýrství, rizika sdílení osobních údajů v prostředí sociálních sítí a další nebezpečné komunikační jevy. Poznatky implementuje do vzdělávacích, výzkumných, preventivních a intervenčních aktivit.

Tisková zpráva MŠMT ČR ZDE.

Milada Hronová, převzato ze Žurnál UP