Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Stahujte z našeho webu.
Vyzkoušete naše nové online PEXESO!
16. listopadu proběhla v aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci další hybridní vzdělávací akce projektu CEDMO Pravda a lež v online světě zaměřená na posilování mediální gramotnosti pedagogů, studentů učitelství, ale také žurnalistů a dalších cílových skupin. V průběhu dvouhodinové interaktivní přednášky se publikum seznámilo s problematikou dezinformací, misinformací a malinformací, zvláště pak ocenilo širokou paletu konkrétních aktivit zaměřených na posilování mediální gramotnosti dětí, které lze s úspěchem realizovat ve školním prostředí - napříč různými předměty.
Minulý týden byl publikován nový díl podcastu Pijavice, který tvoří portál Givt.cz. Jeho hostem byl Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se během hodinové epizody zaměřil na problematiku nebezpečných internetových výzev probíhajících především v prostředí sociální sítě TikTok.Podcast je k dispozici zde.
Online poradna E-Bezpečí (www.napisnam.cz) Univerzity Palackého v Olomouci, která se zaměřuje na rizikové chování v online prostředí a kybernetickou kriminalitu, zcela jistě překoná počet případů řešených v roce 2021, alespoň všechno tomu nasvědčuje. Za projevenou důvěru, kdy se na nás obrací více a více klientů, jsme samozřejmě rádi. Případy, jež jsou nám nahlašovány, mají velkou rozmanitost, což jen nasvědčuje a potvrzuje to, jak obrovský a dynamický vývoj má virtuální prostor. Velkým problémem tak stále zůstává sexting, stalking, revengeporn, sextortion a různé projevy kyberšikany, nicméně témat je samozřejmě více. Našimi klienty v poradně nejsou jen děti, ale i dospělí.
V těchto dnech jsme navštívili Brusel, abychom probrali s dalšími experty v rámci #EduCafé problematiku dezinformací, fake news, témata spojená se schopností českých učitelů rozeznávat nepravdivé informace a také důležitost mediální výchovy v českém vzdělávacím kurikulu. Účastníci si také mohli vyzkoušet interaktivní hru od Fakescape. Debaty v angličtině se zúčastnili: Kamil Kopecký (E-Bezpečí, Univerzita Palackého v Olomouci), Josef Šlerka (Univerzita Karlova v Praze) a Lucie Čejková (Fakescape, Masarykova univerzita v Brně). Akci zorganizoval Dům zahraniční spolupráce (CZELO).
Určitě jste na internetu mnohokrát zachytily obrázky, které vypadají jako kdyby pocházely z některého známého publicistického portálu, třeba ČT24. Velmi často však tyto screeny bývají zmanipulovány a upraveny, jak jsme si vysvětlili např. zde. V našem dnešním videu si předvedeme, jak vytvořit takový "dezinformační obrázek" přímo v prohlížeči webových stránek.
Jaké typy fotografií a videí, na kterých jsou zachyceny děti, je podle jejich rodičů bezpečné v online prostředí sdílet? A který druh obsahu by naopak sdílen být neměl? Tyto a další otázky objasňuje výzkum Sharenting u českých rodičů (2022), který zrealizovalo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s firmou Microsoft ČR.
Sociálními sítěmi se šíří obrázek „inzerátu”, ve kterém Česká televize údajně prostřednictvím portálu Jobs.cz hedala komparzisty na demonstraci proti strachu, která se konala 30. října 2022. Jde však o fotomontáž. Jak už to u podobných fotomontáží bývá, okamžitě vyvolala vlnu emocí a velmi rychle se rozšířila internetem.
V dnešním komentáři se budu věnovat tématu, které pravidelně otevíráme na vzdělávacích akcích pro studenty učitelství a pedagogy, tématu, které velmi úzce souvisí s problematikou šíření dezinformací učiteli - a to jak v rámci běžného vyučování, tak i mimo ně. Zaměřím se především na situaci, kdy učitel šíří nepravdivé informace ve svém volném čase. Jak to tedy je? Může být učitel propuštěn, pokud ve svém volném čase šíří dezinformace?
Víte, co jsou to dezinformace, hoaxy, misinformace, malinformace či fake news? Vyznáte se v termínech, které již několik let zaplavují mediální prostor? A patří k dezinformacím například zprávy, které obsahují nepravdivé informace zaviněné lidskou chybou? O tom všem v našem novém článku.
Termíny fact-checking a debunking jsou obsahově velmi podobné a vzájemně se prolínají, oba termíny se týkají ověřování a posuzování informací v informacemi přesyceném světě moderních technologií. V dnešním textu si objasníme drobné rozdíly, které od sebe oba termíny odlišují.
Nebezpečná TikTok výzva ohrožuje životy dětí: Paracetamol může zabíjet
Instagram čelí chybě zobrazující násilný obsah! Vraždy, sex, násilí, mrtvá těla zaplavují feedy
Bullshido: Realita, nebo podvod?
Šokující deepfake video s Trumpem a Muskem promítáno na americkém ministerstvu
E-Bezpečí školí policisty v oblasti umělé inteligence
Kamil Kopecký pro ČT24: Umělá inteligence a její rizika
Králičí nory (rabbit holes): Co jsou zač a v čem jsou nebezpečné?