Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Stahujte z našeho webu.
Vyzkoušete naše nové online PEXESO!
I v letošním roce vzrostl počet případů řešených online poradnou projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, a to meziročně o 10 procent. Dominantní byly především problémy spojené s únikem intimních materiálů na internet a jejich následné zneužití, poradna však stále více zachycuje také případy spojené s nezvládnutým rozchodem a tzv. stalkingem (nebezpečným pronásledovánám). Mnoho uživatelů se také stalo terčem online podvodů (scam, phishing, vyděračské dopisy apod.). Dominantními platformami, na kterých útoky probíhají, zůstává Facebook a Instagram.
Opět nám řádí podvodné emaily, které se snaží vzbudit u uživatelů strach a zaplatit požadovanou částku. Platí zásada: Nic neplatit! E-mail smazat.
Dezinformace v online světě představují fenomén, který se v posledních letech v souvislosti se závažnými celosvětovými problémy (pandemie COVID19, migrace, vakcinace, volby apod.) rozšířil po celém světě. Dezinformace intenzivně provázely také aktuální pandemii onemocnění COVID19 a zasáhly do životů milionů lidí z celého světa. Proto jsme se rozhodli zjistit, jak dezinformace spojené s COVID19 zasáhly české uživatele sociálních sítí.
V naší studii mapujeme, které dezinformace spojené s COVID19 se intenzivně rozšiřovaly v České republice a dalších evropských zemích, na co byly zaměřeny a se kterými z nich se obyvatelé setkávali nejčastěji. Stejně tak sledujeme, jakým způsobem jsou dezinformace propojeny s kriminalitou a jaký dopad mají na fungování společnosti.
Informační společnost současnosti je charakteristická velmi rychlou komunikací uživatelů světové komunikační sítě - vyhledávání, sdílení, posílání a přijímání informací je dnes otázkou několika vteřin. Současně však s sebou pokrok v komunikaci nese přehlcení informacemi všeho druhu, ve kterých je obtížné zorientovat se a vyhodnotit závadnost obsahu.
Mohutná vlna dezinformací o vakcínách na COVID19 zasáhla celou Evropu. Vybíráme nejrozšířenější z nich.
Facebook jako největší sociální síť světa aktivně bojuje s falešnými účty. Jejich nárůst je ovšem v posledních letech enormní. Podle údajů z Facebooku tato sociální síť ještě v roce 2018 smazala čtvrtletně kolem 500-800 milionů falešných účtů, v prvním čtvrtletí roku 2020 již však již smazala 1,7 miliard, v druhém čtvrtletí pak 1,5 miliard. V 3. čtvrtletí roku 2020 dosáhl počet odstraněných účtů 1,3 miliard. Nárůst fake profilů může souviset jak s pandemií COVID19, tak i prezidentskými volbami či dalšími kontroverzními celosvětovými tématy. Řada z falešných profilů je pak také využívána pro realizaci různých vlivových operací v rámci hybridních forem válek.
V těchto dnech získal jednu z nejprestižnějších filmových cen International Emmy český seriál #Martyisdead, který vznikl v koprodukci Mall.TV, Bionautu a CZ.NIC. Na seriálu spolupracovala celá řada institucí. kteří se věnují prevenci rizikového chování (E-Bezpečí) a také policie či psychologové. Příběh je složen ze střípků různých případů, které se odehrály v posledních letech v České republice. Na úvod je třeba upozornit také na to, že seriál nezachycuje nejvíce rozšířené formy kyberšikany, ale především ty, které mají na děti největší dopad.
V našem dnešním textu se zaměříme na to, jakým způsobem zabezpečit online výuku (jak v synchronních, tak i asynchronních formách), proč bychom měli respektovat věkové hranice pro využívání různých komunikačních nástrojů a proč bychom měli dávat přednost jednotným vzdělávacím prostředím. Zopakujeme si také základní bezpečnostní pravidla a standardy a popíšeme si, proč je důležité podporovat zdravé vztahy mezi žáky a pedagogy.
Nebezpečná TikTok výzva ohrožuje životy dětí: Paracetamol může zabíjet
Instagram čelí chybě zobrazující násilný obsah! Vraždy, sex, násilí, mrtvá těla zaplavují feedy
Bullshido: Realita, nebo podvod?
Šokující deepfake video s Trumpem a Muskem promítáno na americkém ministerstvu
Králičí nory (rabbit holes): Co jsou zač a v čem jsou nebezpečné?