Remove
Praha - Mobilní telefony používá k připojení na internet 97 procent dětí, přitom v roce 2010 šlo pouze o 37 procent. Zhruba čtvrtina tráví na internetu více než čtyři hodiny denně. Vyplývá to ze studie EU Kids Online - the Czech Republic 2018, do které se na přelomu roku zapojilo více než 2600 dětí ve věku devět až šestnáct let.
Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. ,,Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ní strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů.
Hackerská skupina Orangeworm šíří přes internet po celém světě program Kwampirs, který napadá zdravotnické přístroje. Snaží se mimo jiné získat osobní údaje pacientů. Zaznamenán byl v USA, Asii i Evropě, odhalen byl v Polsku, Německu, Maďarsku nebo Švýcarsku. Česko tento program zatím nezasáhl. Hackerské útoky na tuzemská zdravotnická zařízení se ale přesto pravidelně objevují, informovala v úterý poradenská společnost BDO s odvoláním na údaje antivirové společnosti Symantec. Více zde.
„Asi největší vlna se zvedla poté, co IvČRN rozpoutalo internetový lynč proti mně a mojí organizaci. Zveřejnili lživé informace o mně a mém „vlastizrádcovství“ spolu s osobními údaji a vyzvali své příznivce, aby mi dali najevo, co si o mně myslí,” popisuje své zkušenosti Monika, jejíž fotografie byla spolu s informacemi a odkazem na její profil zveřejněna na této dnes již neexistující facebookové stránce. Kvůli obavám z dalších výhrůžek si přeje zůstat v anonymitě. Pracuje pro organizaci, která pomáhá uprchlíkům v zahraničí. „Tehdy jsem se bála vyjít z domu, zamykala jsem se v práci i v bytě. Pokud to šlo, nechodila jsem po ulici sama. Když už jsem sama jít musela, neustále jsem na ulici sledovala, kdo z kolemjdoucích je nějak podezřelý a mohl by mne chtít napadnout,” pokračuje. Z permanentního strachu a stresu se u ní rozvinuly četné zdravotní problémy. To, co Monika popisuje, však není ojedinělá situace, jak by se možná mohlo zdát. Podobnému verbálnímu násilí a šikaně čelí i řada dalších žen, které působí v neziskových organizacích pracujících s migranty nebo uprchlíky. Pro tyto projevy je typické, že jsou vysoce sexualizované, osobní a snaží se tudíž adresátce ublížit. Velmi často obsahují bodyshaming, konkrétní výhrůžky znásilněním, případně smrtí. Zastání hledají jen velmi těžko.Více na blogu Hate Free.
Varování, že krást se nemá, platí i pro virtuální světy počítačových on-line her. Přesvědčil se o tom v předchozích týdnech mladík z Litoměřic, kterého policisté obvinili z krádeže vybavení a také finančních prostředků jinému hráči v rámci internetové hry Metin2. Podezřelému hrozí až dva roky vězení za neoprávněný přístup k počítačovému systému. Více zde.
Fenomén, kdy se lidé nechávají chirurgicky upravovat podle vlastních upravených fotografií, jež mnozí odborníci označují i jako duševní onemocnění, už dokonce dostal své vlastní označení – tzv. Snapchat dysmorfie (Snapchat – mobilní aplikace, ve které můžete upravovat a posílat fotky; dysmorfie – odchylka, deformita). Více zde.
Ovlivní konverzační umělá inteligence mezilidské vztahy?
(Ne)zhloupne lidstvo díky umělé inteligenci?
Předvánoční nakupování na internetu: Jak se vyhnout podvodům a finančním pastem
Čeští žáci a umělá inteligence: Jak AI mění vzdělávání?
Online poradna E-Bezpečí: Jak pomáháme zvládat rizika na internetu v roce 2024