Nezapomeňte, že E-Bezpečí je na Instagramu a Facebooku, kde najdete mnoho dalších informací z naší kuchyně. Nezapomeňte nás sledovat!
Díky projektové podpoře (projekt CEDMO 2) z Národního plánu obnovy nabízíme vzdělávací akce (přednášky/besedy) zaměřené na úvod do problematiky umělé...
V těchto dnech ve spolupráci s Českou televizí - ČT EDU připravujeme nové pořady zaměřené na podporu mediální výchovy a mediální gramotnosti. Do...
Nový příspěvek k problematice dezinformací a fake news, ve kterém jsme spojili síly s Ondřejem Šálkem a jeho kreativním týmem. A hlavně pozor: Sovy nejsou tím, čím se zdají být... Speciální poděkování pro Martina Kožíška za koordinování výroby.
V úterý 19. února 2018 proběhla v prostorách UPointu Univerzity Palackého beseda o rizicích spojených se zneužitím webkamery. Diskutovalo se např. o vyděračském spamu vyhrožujícím zveřejněním intimních materiálů zachycených webkamerou vašeho počítače, o webcam trollingu, útocích prostřednictvím virů, ale také např. o fenoménu sextortion a kybergroomingu. Diskuse se zúčastnili Kamil Kopecký a René Szotkowski z týmu projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci a Pavel Schweiner, vrchní komisař oddělení kybernetické kriminality olomoucké policie a odborný konzultant a lektor projektu E-Bezpečí.
Veřejnoprávní média jsou v posledních letech pod neustálým a stále se zvyšujícím tlakem politiků, ale také veřejnosti. Politici některých politických stran napadají objektivitu a vyváženost vysílání, přestože je podle výzkumných dat (2018) vyváženost zpravodajství ČT 98 %, volají dokonce po zestátnění veřejnoprávních médií, omezení jejich rozpočtu (či přímo zrušení koncesionářských poplatků), či chtějí přímo zasahovat do obsahu vysílání a skladby témat a pořadů. Důvěra v Českou televizi klesá, index důvěryhodnosti se snížil na 63-65 procent (2017), což sama instituce přičítá především vnějším okolnostem - zpochybňování její nezávislosti alternativními médii, útokům dezinformačních médií, útokům vysokým představitelům politické reprezentace včetně prezidenta apod.
Žijeme v době, kdy máme vždy a všude po ruce mobilní telefon. S jeho pomocí jsme schopni během pár minut udělat selfie, jež zdokonalíme v aplikaci Snapchat nebo Instagram. Kromě květinových korun a psích uší si dalším filtrem vyhladíme pokožku a změníme barvu očí. Plnější rty a bělost zubů zase doladíme v editoru Facetune a naše dokonalá fotografie je připravená pro sociální sítě, kde nás přátelé odmění „lajky“ a srdíčky. Norma, která mění celosvětovou představu o kráse, však vede k nové duševní nemoci. Vědci ji nazývají Snapchat dysmorphia.
Projekt E-Bezpečí se připojuje k oslavám Dne bezpečnějšího internetu (Safer Internet Day 2019), který letos připadá na dnešek. Více informací o kampani naleznete zde.
Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu, navštívila pedagogickou fakultu. V Centru prevence rizikové virtuální komunikace (PrVoK, E-Bezpečí) získala informace o tom, jak bezpečný nebo nebezpečný je život dětí v kyberprostoru. Během dne se seznámila i s konceptem Učitel21.
YouTube (podobně jako Netflix) nechce, aby si jeho uživatelé při napodobování různých druhů nebezpečných výzev ublížili, proto upravuje svá pravidla spojená se zveřejňováním zábavných videí, pranků a výzev. Bude více kontrolovat, zda videa nepřekračují hranice humoru a nestávají se pro uživatele nebezpečnými. Tvůrcům videí, která jsou pro uživatele nebezpečná, bude YouTube nejdříve posílat žádost k odstranění tohoto obsahu, pokud tvůrci video neodstraní, dostanou varování, při opakovaném nevyhovění pak může být smazáno nejen samotné video, ale také celý účet.
Ovlivní konverzační umělá inteligence mezilidské vztahy?
(Ne)zhloupne lidstvo díky umělé inteligenci?
Předvánoční nakupování na internetu: Jak se vyhnout podvodům a finančním pastem
Čeští žáci a umělá inteligence: Jak AI mění vzdělávání?
Online poradna E-Bezpečí: Jak pomáháme zvládat rizika na internetu v roce 2024