Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Stahujte z našeho webu.
Vyzkoušete naše nové online PEXESO!
Praha/Olomouc – 6. února 2018 - Nejaktivnějšími šiřiteli e-mailového spamu, ať již pravdivého či nepravdivého, jsou senioři ve věku od 65 let. S přibývajícím věkem uživatelé šíří spam podstatně více než uživatelé mladší. Spam zahrnuje jak pravdivé zprávy, tak i hoaxy a dezinformace. Vyplývá to z výzkumu Starci na netu realizovaného společností Seznam.cz a Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Senioři také nejvíce k seznamování s protějškem na internetu používají online inzerci. Mladší lidé naopak preferují seznámení přes sociální sítě.
Nikdy v minulosti nezažila Česká republika tak velkou vlnu dezinformací, pomluv, hoaxů a nepravdivých zpráv jako nyní – v období prezidentských voleb. V rámci projektu E-Bezpečí evidujeme desítky nepravdivých informací šířených o obou prezidentských kandidátech. Podstatně více dezinformací je zaměřeno na očerňování prof. Jiřího Drahoše (zhruba 30krát více hoaxů/fake news cílí právě na něj, na jeho oponenta Zemana míří především různé vulgární a urážlivé zprávy a koláže, skutečně nepravdivých informací cílených na stávajícího prezidenta je velmi málo), některé z dezinformací jsou aktivně šířeny také ze zahraničí.
21. a 22. ledna 2018 se opět prostřednictvím e-mailů (nově z adresy Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) začala rozšiřovat 2. verze dezinformačních spamů tzv. Byzantského katolického patriarchátu, která je cílena především na věřící voliče. Spam má - stejně jako v předcházejících případech - podobu klasického e-mailu se dvěma PDF přílohami (zde a zde), na webu BKP visí nový text (http://vkpatriarhat.org/cz/?p=37985). První text nese název Modleme se za Prof. Drahoše, aby odstoupil z kandidatury, druhý pak Co chce Proglas: život nebo smrt?
V době prezidentských voleb se v prostředí internetu objevuje velké množství dezinformací (fake news), jejichž cílem je ovlivnit voliče jednoho ze dvou kandidátů na prezidenta, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb. V dnešním textu se zaměříme na analýzu 2 zpráv, které lze zařadit mezi dezinformace/fake news, které k nám dorazily z Ukrajiny, putují sociálními sítěmi, jsou aktivně sdíleny, komentovány a dále rozšiřovány.
Ministerstvo školství aktualizovalo Metodické doporučení k primární prevenci – zejména jeho části zaměřené na rizikové chování dětí, žáků a studentů v oblastech záškoláctví, vandalismu a kyberšikany. Autory více než dvacetistránkové úpravy, která se vztahuje ke kyberšikaně, jsou Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
Online poradna projektu E-Bezpečí letos zachytila přes 300 případů spojených se zneužitím internetových služeb či mobilního telefonu. Výrazně vzrostlo množství případů úniku intimních materiálů na internet spojených s následným vydíráním a vyhrožováním.
Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na aktuální případ prvňáků z Teplic uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (E-Bezpečí) Kamil Kopecký. Lidé se podle něj mylně domnívají, že svoboda slova je na webu bezbřehá.
V dnešním textu si představíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat. Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?
V našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.
Termínem fake news označujeme lživé a nepravdivé zprávy (hoaxy, dezinformace), někdy se termínem fake news označuje také samotná žurnalistika, která je založena právě na úmyslném šíření těchto nepravdivých informací prostřednictvím masmédií – v posledních letech především sociálních médií (sociálních sítí).
Nebezpečná TikTok výzva ohrožuje životy dětí: Paracetamol může zabíjet
Instagram čelí chybě zobrazující násilný obsah! Vraždy, sex, násilí, mrtvá těla zaplavují feedy
Bullshido: Realita, nebo podvod?
Šokující deepfake video s Trumpem a Muskem promítáno na americkém ministerstvu
E-Bezpečí školí policisty v oblasti umělé inteligence
Kamil Kopecký pro ČT24: Umělá inteligence a její rizika
Králičí nory (rabbit holes): Co jsou zač a v čem jsou nebezpečné?