Remove
Termín sextortion vznikl spojením slov sex + extortion a označuje vydírání, při kterém jsou využívány intimní materiály (fotografie, videa). Sextortion může být zaměřeno na konkrétního člověka (vytipovaného např. na sociálních sítích), může však mít i podobu e-mailového spamu (není tedy zaměřen na konkrétní osobu, ale je rozšiřován masově). Oba typy se od sebe liší především průběhem:
Revenge porn (porno-pomsta) označuje typ útoku, kdy dochází ke kyberšikaně konkrétních osob (zpravidla žen) prostřednictvím šíření dehonestujících sexuálně explicitních fotografií či videí obětí jejich expartnery či dalšími osobami. Revenge porn je průvodním jevem tzv. „nezvládnutých rozchodů“ (rozchod, který nekončí smírem mezi partnery) či přímo trestného činu Nebezpečné pronásledování (tzv. stalking).
V České republice se tento fenomén objevil masově v souvislosti s fenoménem tzv. „roztahovaček“ – otevřených skupin v prostředí sociálních sítí, ve kterých docházelo k masivnímu šíření sexuálně explicitních materiálů dívek. Velká část obsahu byla tvořena materiály na hraně pornografie (často zachycujícími i osoby mladší 18 let).
Slovo trivium označovalo původně tři základní vědy, tvořící základ věd vyučovaných ve středověku, a to gramatiku, rétoriku a dialektiku. Od 18. století slovo trivium označovalo tři základní znalosti, tj. čtení, psaní a počítání. Postupně se význam slova rozšířil jednoduše na základní či jednoduché znalosti (odtud slovo triviální, nebo základní, jednoduché).
Trivium E-Bezpečí představuje stručný přehled informací o jednotlivých rizikových fenoménech, se kterými se setkáme v online prostředí. Je určeno všem, kteří se s rizikovými jevy teprve seznamují a jsou víceméně nováčky.
Trivium E-Bezpečí:
Kybernetická šikana (kyberšikana)
Kybergrooming
Sexting
Webcam trolling
Netolismus
Nebezpečné výzvy (challenges)
Rizikové služby/aplikace:
Tik Tok (Musical.ly)
Omegle (videochat)
Instagram
Snapchat
Tellonym
Kazuistiky:
Ghyslain Raza / Star War Kid (Kanada, 2003) - KŠ
Ryan Patrick Halligan (USA, 2003) - KŠ
Douglas Lindsell (Velká Británie, 2003) - KG
Michael Wheeler (Velká Británie, 2003) - KG
Megan Meier (USA, 2006) - KŠ
Anna Halman (Polsko, 2006) - KŠ
Jessica Renee Logan (USA, 2008) - KŠ
Pavel Hovorka (ČR, 2008) - KG
Hope Witsell (USA, 2009) - KŠ
Tyler Clementi (USA 2010) - KŠ
Peter Chapman vs. Ashleigh Hall (Velká Británie, 2010) - KG
Amanda Todd (Kanada, 2012) - KŠ
Rebecca Ann Sedwick (USA, 2013) - KŠ
Technická zabezpečení:
Jak zabezpečit počítač
Jak zabezpečit domácí počítačovou síť
Jak zabezpečit Facebook
Jak zabezpečít Instagram
Jak zabezpečít TikTok
Jak zabezpečit Snapchat
Kyberšikana je forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).
Ačkoli je kyberšikana zpravidla definována jako činnost záměrná, může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. Kyberšikana je často zaměňována s tzv. on-line obtěžováním. Termínem on-line obtěžování označujeme jednorázové útoky, jejichž dopad je pouze dočasný. „Opravdová“ kyberšikana musí splňovat zejména kritéria opakovanosti, musí být dlouhodobá a musí být vnímána jako ubližující. Oběť se pak nedokáže útokům účinně bránit, existuje mocenská nerovnováha.
Přehledový leták Kyberšikana 1 a 2
Pomoc obětem kyberšikany (karta pro oběti)
Rizika virtuální komunikace (příručka pro rodiče a pedagogy)
Pravidla bezpečného chování na internetu pro rodiče
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu (2015)
Národní výzkum rizikového chování českých dětí (2014) - včetně dat o prevalenci kyberšikany
Kdo jsou vlastně pachatelé kyberšikany?
Co děti motivuje k páchání kyberšikany?
Specifické formy kyberšikany spojené s hraním online her
Kyberšikana a její specifika v systému primární prevence rizikového chování (2017)
Kyberšikana - kybernetická šikana (2010)
Kyberšikana je velmi rozšířený fenoném, a proto mu v rámci projektu E-Bezpečí věnujeme zvýšenou pozornost. Další texty zaměřené např. na kazuistiku a aktuální trendy, které jsou s kyberšikanou a online agresí spojeny, naleznete v samostatné kategorii. Samozřejmě lze využít vyhledávání podle štítků (tagů). Kyberšikaně také věnujeme některé z našich audiopořadů.
Termín kybergrooming (child grooming, online grooming) označuje chování uživatelů internetu (predátorů, kybergroomerů), které má v oběti vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobní schůzce v reálném světě. Výsledkem této schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické násilí na oběti, zneužití oběti pro dětskou prostituci, k výrobě dětské pornografie apod. Kybergrooming je vlastně druhem psychické manipulace, ve které komunikuje dospělý uživatel (často pod falešnou identitou) s dítětem, přičemž využívá celou řadu strategií - např. zrcadlení (mirroring), phishing, profilování oběti, vábení a uplácení (luring), strategie snižování zábran dětí a mládeže zaváděním sexuálního obsahu do konverzace, izolační metody, strategie manipulace dětí prostřednictvím fotografií opačného pohlaví, webcam trolling apod.
Kybergrooming zahrnuje řadu trestných činů, jako je nebezpečné vydírání, sexuální nátlak, navazování nedovolených kontaktů s dítětem apod.
Přehledový leták Kybergrooming
Rizika virtuální komunikace (příručka pro rodiče a pedagogy)
Pravidla bezpečného chování na internetu pro rodiče
Národní výzkum rizikového chování českých dětí (2014) - včetně dat o rizikovém seznamování
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu (2015)
Kybergrooming je vysoce riziková forma komunikace v online prostředí, které je třeba věnovat pozornost. Další texty ke kybergroomingu proto najdete v samostatné kategorii kybergrooming, využít můžete i štítky (tagy). Kybergroomingu věnujeme také několik audiopořadů.
Termín sexting označuje dobrovolné sdílení vlastních intimních materiálů (fotografií, videí, má však i textovou podobu) - a to zpravidla v online prostředí. Ačkoli se sextingu věnují především dospělí, a to především v rámci partnerských vztahů, stále častěji se s ním setkáváme také u dětí základních škol.
Se sextingem je spojena celá řada rizik - v online prostředí snadno ztratíme kontrolu nad šířeným materiálem, materiály mohou po internetu kolovat desítky let, sexting může poškodit naši prestiž a může způsobit dokonce ztrátu zaměstnání, v rámci sextingu se můžeme stát pachateli přestupků či trestných činů (výroba, přechovávání, šíření dětské pornografie, ohrožování výchovy dítěte, nově např. navazování nedovolených kontaktů s dítětem, sexuální nátlak apod.), sexting je součástí kyberšikany, kybergroomingu a dalšího rizikového chování v online prostředí.
Podle zákona je dítětem osoba mladší 18 let. Pokud osoba mladší 18 let pořizuje nebo zveřejňuje materiály sexuální povahy (textové, obrazové, videa apod.), může sama dopustit výše uvedených trestných činů.
Rizika virtuální komunikace (příručka pro rodiče a pedagogy)
Pravidla bezpečného chování na internetu pro rodiče
Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru (2017)
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu (2015)
Počet případů sextingu roste, uživatelé dělají stále stejné chyby
Sexting je potenciálně vysoce riziková forma komunikace v online prostředí, které je třeba věnovat pozornost. Další texty k sextingu proto najdete v samostatné kategorii sexting, využít můžete i štítky (tagy). Sextingu věnujeme také několik audiopořadů.
Speciál MF Dnes o Sextingu (realizovaný ve spolupráci s E-Bezpečím)
Termínem netolismus (dříve netholismus) označujeme závislost (závislostní chování či závislost na procesu) na tzv. virtuálních drogách. Mezi ně patří zejména počítačové hry, sociální sítě, internetové služby (různé formy chatu), virální videa, televize, ale třeba také online nakupování aj. Z výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o psychickou závislost, nikoli o závislost fyzickou, ke které dochází při konzumaci běžných drog (alkohol atd.).
Netolismus stejně jako další behaviorální závislosti obsahují 6 základních komponent závislosti (Griffiths a další):
1. Význačnost, důležitost, saliance
Určitá aktivita se stane nejdůležitější v životě člověka a začíná ovládat jeho myšlení, cítění a chování.
2. Změny nálad
Změny nálady v důsledku zapojení se do určité aktivity, které mohou být vnímány jako vyrovnávací strategie za účelem uklidnění se.
3. Tolerance
Proces, při kterém je nutno stále více aktivity k dosažení předchozí míry uspokojení. V praxi tedy např. roste délka času trávené online.
4. Odvykací symptomy
Ukončení či omezení aktivity se projevuje abstinenčními symptomy.
5. Relaps
Tendence opakovat dřívější vzorce závislostního chování. Rozhodneme se např., že přestaneme používat sociální sítě, brzy je však opětovně používat začneme.
6. Konflikt
Závislost vyvolává problémy – narušuje např. vztahy v zaměstnání, ovlivňuje prospěch, dochází ke ztrátě kontroly, výčitkám apod.
Mezi typické příznaky netolismu patří:
1. Ztráta kontroly nad časem (zvyšuje se tolerance, brzké vstávání či naopak ponocování z důvodu potřeby být online)
2. Psychické projevy (pocit prázdnoty, když člověk není u počítače či mobilu, rostoucí nervozita a neklid, když člověk nepoužívá počítač delší dobu, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, zatajování informací o závislosti, počítač/mobil jako únik od osobních problémů atd...)
3. Psychosociální projevy (narušení vztahů s rodinou, ztráta dřívějších přátel)
4. Projevy spojené s prací (méně vykonané práce, zanedbávání učení, zhoršující se prospěch)
Přehledový leták Závislostní chování
Rizika virtuální komunikace (příručka pro rodiče a pedagogy)
Pravidla bezpečného chování na internetu pro rodiče
Úvod do problematiky netolismu
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu (2015)
Trpíte nomofobií? Otestujte se
Online závislostem věnujeme na E-Bezpečí velkou pozornost, další texty o netolismu najdete v samostatné kategorii.
Webcam Trolling je druh podvodu, při němž útočník používá k oklamání oběti podvržený videozáznam, který oběť považuje za reálný obraz z webkamery. Jedná se zpravidla o videosmyčku, která zachycuje reálnou dívku či chlapce při chatování.
K připojení falešného záznamu do videochatu je potřeba mít speciální aplikaci, která simuluje virtuální kameru a umožňuje do ní nahrávat videozáznamy. Tuto virtuální kameru lze propojit s webovými videochaty nebo instant messengery, s podvrženými videi se můžeme setkat např. na Facebooku či Skype.
Cílem pachatele je vylákat z oběti co nejvíce osobních a citlivých údajů - např. ji donutit, aby se před webkamerou svlékla, případně plnila jeho příkazy. Pachatel si po celou dobu videohovoru nahrává záznam oběti, který pak může dále zneužít, např. pro vydírání oběti, vyhrožování, kyberšikanu, stalking apod. Webcam trolling řadíme mezi techniky tzv. sociálního inženýrství (sociotechniky).
Přehledový leták Webcam trolling
Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v prostředí internetu
Rizika virtuální komunikace (příručka pro rodiče a pedagogy)
Pravidla bezpečného chování na internetu pro rodiče
Podvody s falešnými webkamerami řádí i v ČR
Webcam trolling je rizikový komunikační fenomén, proto mu věnujeme samostatný štítek (tag).
Podvody s webkamerami - webcam trolling (prezentace)
V prostředí internetu se setkáváme s velkým množstvím výzev, které nabádají k často nebezpečnému chování, které může způsobit uživatelům internetu (především dětem a dospívajícím) vážnou zdravotní újmu.
Online výzvy uživatele často nutí k zapojování se do nebezpečných úkolů, u jejichž plnění se uživatelé fotí či natáčejí, výsledek sdílejí a motivují tak další online diváky k zapojení se. Většina výzev v prostředí internetu existuje v latentní formě - pokud nejsou medializovány, zasahují velmi omezený okruh uživatelů. V případě medializace a masivního virálního šíření však mohou uživatelům internetu způsobit vážnou újmu.
To, že se dítě do rizikových výzev zapojuje, lze rozpoznat prostřednictvím různých fyzických příznaků - poškození rtů, poškození kůže, očí apod. v závislosti na typu výzvy, kterou dítě na internetu vyzkoušelo. Rodiče a učitelé by měli sledovat, zda se u jejich dítěte či žáka varovné příznaky, které tyto jevy doprovázejí, nevyskytují. Adekvátně pak na situaci reagovat a poskytnout dítěti informace o tom, jak nebezpečné toto chování je a jaké následky může způsobit.
Komunikace rodiče, učitele či vychovatele s dítětem o problematice rizikových výzev v prostředí internetu musí probíhat citlivě, aby informování o rizikových výzvách nevedlo k případné nápodobě.
Leták Nebezpečné výzvy v online prostředí
Modrá velryba - hra motivující děti k sebevražednému jednání? Obyčejný podvod
Modrá velryba - hoax, který může nebezpečně inspirovat
Jak minimalizovat dopad paniky spojené s "modrou velrybou" v prostředí školy
MOMO challenge - nový druh rizikové výzvy
Ve školním prostředí se objevila nová riziková výzva (hra) Oh...Sir
Nebezpečné výzvy nebo také Dangerous challenges
Nebezpečným výzvám věnujeme samostatný štítek (tag).